O nepokoji

Nepokoje mám poslední měsíce do sytosti. Nepokoj vyplývá taky z toho, že nevím, co bude, že vás nemůžu na nic pozvat, že si možná letos navzájem pokoj vánoční nepopřejeme...

Onehdy jsme seděli v kuchyni a říkali, že nebýt těch amerických prezidentských voleb, byla by to letos dost mizerná bilance, co se povedlo a co naopak.

Nejen společensky, ale i soukromě. V mnohém jsme neobstáli. Sami před sebou a před ostatními. Taky prcháme z bojů, které nestojí za to vyhrát. A vadneme. Rok za rokem. V tom všem měl Job pravdu. 

A on věděl, o čem mluví, z vlastní zkušenosti. Věděl, jak se může člověk trápit. Ne nadarmo se říká "trpět jako Jób na hnoji". Věděl, co umí zlá nemoc, co znamená ztratit blízké a přijít o obživu, tak jako mnozí dnes v důsledku pandémie.

Přesto cítil v zádech něčí podporu. Podporu někoho, kdo nekomentuje, co se ti nepovedlo, ale prožívá tvoji bolest s tebou. Někdo se dívá na člověka jinak. Vidí ho takového, jaký je. A nevadí to. Není potřeba nic žehlit a komuflovat, tenhle pohled nemá srazit do prachu pocitu prohry, ale podržet, když už toho mám dost. Upokojit, když klid ne a ne přijít.

Pocit pokoje v téhle nepokojné době není samozřejmý. Nepadá z nebe sám od sebe. Někdy je potřeba mu vyjít naproti. Snad Vám to ve sváteční době půjde.

Informace o svátečních setkáních budeme aktualizovat dle vývoje a najdete je na cernosin.evangnet.cz.

Děkujeme za veškerou podporu, kterou se v těžké době chybějících sbírek rozhodnete evangelickému sboru poskytnout převodem na účet 2800714780/2010. Potvrzení o daru rádi vystavíme.

S přáním požehnání pro poslední týdny roku starého i celý příští rok

Juliana Hamariová, farářka

Ilustrace: Modlící se Job, Marc Chagall, 1960.

pozn. text původně pro Zpravodaj Města Černošín