Rok 2020 z pohledu evangelického sboru (nejen) v Lestkově

Většina velkých připomínkových akcí se během roku konat nemohla kvůli pandémii covid-19, ale my jsme si postavu českého evangelictví připomněli v obdobích, kdy to bylo možné, hned dvakrát. Evangelický sbor v Lestkově a Černošíně rok 2020 začal v lednu společným setkáním křesťanů různých církví na téma „J. A. Komenský - Porada o nápravě: Děkuji Bohu, který chtěl, abych zůstal celý život mužem touhy“ s hostem Elvou Frouzem.

Další měsíc jsme se setkali v Mariánských Lázních a ve Stříbře se zástupci mnoha evangelických sborů a s naším nejvyšším představitelem, synodním seniorem, Danielem Ženatým. Tentokrát byla tématem porada o budoucnosti malých evangelických sborů v západních Čechách, na které dolehla tíha samofinancování po odluce církve od státu.

Po tomto slibném začátku roku jsme se všichni dostali do situace, kterou jsme nezažili. Pro křesťany bylo nejtěžší období Velikonoc, které poprvé kam naše paměť sahá, nebylo možné slavit a přijímat chléb a víno v radosti ze společnosti ostatních a ze vzkříšení. Jako farářka s možností volného pohybu jsem vysloužila v domácnostech tam, kde si to přáli nebo kde byl někdo zvláště opuštěný.

S dětmi a mladšími členy sboru jsme se potkávali online při video hovorech. Množství materiálu k přemýšlení, poslouchání a rozptýlení nabízí portál naší církve www.e-cirkev.cz.

V omezeném režimu a za dodržování bezpečnostních opatření jsme konali církevní obřady. Vypisuji, jak šly chronologicky za sebou pouze ty, jenž se konaly na území Lestkova nebo se týkaly jeho obyvatel. Na jaře jsme oddali u Gáborů na zahradě novomanžele Štopferovi. Vzápětí jsme se rozloučili na hřbitově v Lestkově s dlouholetým presbyterem sboru Petrem Kořínkem. Ve Vidžíně jsme uzavřeli církevní sňatek Podoláků. V modlitebně byla konfirmovaná Adélka Kovková. V Pavlovicích jsme pokřtili Magdalénu Helenu Kovkovou.

Při letním rozvolnění byl plně vytížený sborový dům na Zhořci u Bezdružic. Střídali se tam lidé nejen z celé církve a byli jsme rádi, že jsme mohli poskytnout azyl těm, kteří neměli kam jinam z měst utéct. Z darů jsme opravili dveře a podlahu v části domu. Dobře se při vytížení osvědčil také zánovní vodovodní vrt.

V tomto období získal lestkovský sborový dům nového obyvatele. Tím se stav domu výrazně zlepšil. Po nějaké době, kdy jsme se vzájemně poznávali a testovali, jsme se rozhodli na podzim k větší opravě. Na sborovém dni opět s tématem Jana Ámose Komenského jsme v září spustili velikou sbírku, do které se zapojili mnozí z Vás osobně a mnozí z veliké dálky. Za všechny Vaše dary, které stále ještě můžete posílat nebo předávat na Obecním úřadě, jsem osobně velmi vděčná. Největší dary jsme získali od Nadace Divoké husy, Korandova sboru v Plzni a Obce Lestkov.

Sborový den byl ale opět poslední výraznou akcí před zhoršením epidemiologické situace v Evropě. Adventní a vánoční setkání se už konala jen v omezeném počtu a byla těžká tím vším, co se kolem nás prohnalo. Věřím, že v roce, který jsme začali, se postavíme zase na nohy. Jsem zároveň vděčná za to všechno nenápadné a malé, co se stále ještě děje bez hluku velkých sešlostí, často jen mezi dvěma třemi lidmi a mezi nimi je přítomen Duch naděje.

Za evangelický sbor
Mgr. Juliana Hamariová

(Otištěno ve Zpravodaji Obce Lestkov.)